Eduard Štorch neznámý: skautský vedoucí, vášnivý lyžař a pedagogický průkopník by oslavil 140. narozeniny

Eduard Štorch (foto: Wikimedia Commons)
Eduard Štorch (foto: Wikimedia Commons)
10. 4. 2018

Eduarda Štorcha si mnozí spojují pouze se slavnými Lovci mamutů nebo Osadou Havranů. Životní příběh rodáka z Ostroměři, inovátora, archeologa, spisovatele, skauta a výjimečného pedagoga, je přitom mnohem pestřejší. Začal přesně před 140 lety, 10. dubna 1878. 

Nejvíce úsilí věnoval Eduard Štorch, skautským jménem Sachem, po celý život dětem. Klukům ve skautském oddíle na pražském Libeňském ostrově, se kterými prováděl archeologické výzkumy, žákům ve školách, chudým dětem v útulně, malým sportovcům, pro které organizoval lyžařské zájezdy na hory, i dobrodruhům, s nimiž vyrážel na dlouhé tábory k Jadranu.

Štorch byl velmi aktivním členem hnutí reformní pedagogiky. Soudobému školství vyčítal například nepřiměřenost osnov, to, že žáky vede jen k mechanickému opakování, že potlačuje jejich individualitu nebo nerozvíjí děti ve schopnosti pozorovat, reflektovat a dávat věci do souvislostí. Za ideální považoval všestranný rozvoj, tedy něco, co dobře znal ze skautského oddílu.

Svůj ideál měl inovátor Štorch možnost testovat pouze několik let. Šlo o průkopnickou Dětskou farmu na Libeňském ostrově, kterou bychom dnes mohli nazvat lesní či přírodní školou. I zde uplatňoval principy skautingu, který byl tehdy velkou pedagogickou novinkou: žákům Dětské farmy svěřil část zodpovědnosti za její fungování, byl pro ně příkladem i průvodcem, dbal na učení vlastní zkušeností a vše zasadil do prostředí přírody.

Debata o dnešním školství je v mnohém podobná té, která probíhala v době Štorchova působení. A i dnes patři někteří skauti – pedagogové mezi průkopníky, kteří do škol přenášejí prvky skautské výchovy.

K inspiraci Eduardem Štorchem i skautskou výchovnou metodou se hlásí například František Tichý, čerstvý držitel ceny Magnesia Litera, skaut a ředitel vyhlášeného pražského Gymnázia Přírodní škola. „Naše škola se vlastně ze skautského oddílu vyvinula. Skauting může být pro školství inspirací především systémem práce relativně stabilních malých skupin – družin – i využitím starších dětí – rádců, coby vedoucích a průvodců. To ve škole chybí, ač to krásně funguje. Zcela klíčový je ve skautingu také důraz na morální hodnoty, na které školství postupně rezignuje, a také na sebevýchovu i vlastní příklad vedoucích, rádců apod.,“ popisuje Tichý. 

Skautka Renata Farkašová pracuje jako průvodkyně v lesní školce Dúlek v Úvalech u Prahy. „Školy se od skautů mohou podle mého inspirovat v tom, že je důležité děti učit pomocí reálných zkušeností, vést je ke schopnosti postarat se o sebe a nést důsledky, pokud něčemu nedám dost pozornosti nebo úsilí,“ uvádí. 

Také Lukáš Šlehofer, který vede ALT – projekt experimentálního vzdělávání Gymnázia Na Zatlance, je skautem. „Do programu naší školy jsem se pokusil prosadit několik z mého pohledu nesmírně progresivních prvků obsažených ve skautingu. Na prvním místě je to důraz na svobodu a odpovědnost dítěte, cokoli mohou studenti udělat sami, mají to udělat. Na skautingu oceňuji i důraz na postupný a kontinuální rozvoj celé osobnosti, to je další věc, o kterou se v ALTu snažím,“ shrnuje skautskou inspiraci mladý pedagog. „Hodně důležitý je i vztah mezi učiteli a studenty. Není to nic jiného, než podpora mladých lidí dospělými postavená na vzájemném respektu a úctě. Pro skauting žádná novinka,“ uzavírá Šlehofer. Za zásadní považuje u absolventů programu samostatnost, odpovědnost a sebevědomí a rozvíjení těchto klíčových kompetencí dává na stejnou úroveň jako učivo.

Skauti se systémem kompetencí pracují velmi aktivně: mají definované, jaké dovednosti by děti a mladí lidé měli získat v různých fázích své skautské „kariéry“ – patří mezi ně například schopnost pracovat v týmu, vést dialog a argumentovat, zorganizovat si práci, dát někomu zpětnou vazbu, odhadnout svoje síly nebo naučit něco ostatní. Zároveň neustále zdokonalují výchovné nástroje, pomocí kterých skauti a skautky tyto dovednosti postupně získávají.

 

V čem může být skauting pro dnešní školství přínosný, popisuje i Bob Kartous, expert na vzdělávání ze společnosti EDUin: „Skauting může pronikat i do vzdělávání díky tomu, že je postaven na trošku odlišných přístupech, než škola. Vzdělávání je dnes stále stavěno na předávání a zapamatovávání informací. V poslední době je ale na školu čím dál větší tlak, aby přesunula svou pozornost na dovednosti, ve vzdělávání takzvané kompetence. To je oblast, kterou může skauting velmi dobře naplňovat.“ 

Další příklady skautských pedagogických inovátorů:

Lesní škola Medvíďata, Plzeň: založili manželé Chvalovi spolu se svými přáteli ze skautského střediska v roce 2014. Školka využívá zkušeností týmu, který za ní stojí – dříve společně připravovali skautské výpravy a tábory, učili se připravovat přiměřený a smysluplný program pro děti, plánovat, řídit. Do školky chodí 25 dětí, leží na kraji Seneckého jezera a děti tráví čas v maximální míře venku.

Podobná lesní školka funguje i v Úvalech u Prahy, kde skautské vedoucí založily školku Dúlek – jednou z nich je i citovaná Renata Farkašová. Školka využívá prostor úvalské skautské základny.

Základní škola Chraštice, Příbram: ředitel školy, Karel Derfl, je zároveň vedoucím zdejšího skautského oddílu. Obě dvě komunity se snaží propojovat a vytvářet živé společenství. Využívá přitom svých zkušeností ze skautingu i vztahů navázaných přes skautské zážitky.

…..

Eduard Štorch (10. 4. 1878 – 25. 6. 1956): mimořádný a nedoceněný pedagog, zakladatel rodinného skautingu, organizátor a inovátor. Po celý život se obětavě věnoval dětem, aktivně upozorňoval na jejich špatnou sociální situaci i problémy soudobého školského systému. Prosazoval podporu sportovního vyžití dětí i učení na čerstvém vzduchu. Kvůli svému veřejnému vystupování prakticky celoživotně bojoval s nevolí úřadů, nikdy se ale nevzdal. Všechny své prostředky vždy investoval do dětí a zemřel ve velké chudobě. Dětskou farmu vybudoval za 16 000 Kčs, které obdržel od Národního muzea za svou archeologickou sbírku. 

František Tichý: v roce 1993 založil Gymnázium Přírodní škola v Praze, s kapacitou asi 70 studentů. Systém školy si klade za cíl rozvíjet samostatnost a vlastní odpovědnost studentů sama za sebe a své vzdělání. Tichý je autorem knih Přírodní škola – Cesta jako cíl, Výchova jako dobrodružství nebo Transport za věčnost – za tu obdržel cenu Magnesia Litera (2018).

Lukáš Šlehofer: lektor Education Republic, působil několik let jako expert na vzdělávání a metodik ve Scio, nyní pracuje jako učitel a metodik na Gymnáziu Na Zatlance, historik, politolog.

…..

Skautská výchovná metoda: unikátní soubor pedagogických přístupů, které otestovalo více než století praxe. K jejím principům patří např. učení se zkušeností (necháváme holky a kluky, aby si maximum věcí zařídili sami, a stavíme je do reálných životních situací), program v malé skupině vrstevníků, příroda jako výchovné prostředí, cesta osobního rozvoje nebo dospělí průvodci (dohlíží, aby kluci a holky zkoušeli své možnosti a současně to pro ně bylo bezpečné).

Ocenění pro mladé hrdiny dostali první skauti

06. 04. 2018 - Na podzim se stal Junák – český skaut partnerem projektu Mladý hrdina. V rámci něj oceňuje Česká pojišťovna kluky a holky, kteří můžou ostatní mladé lidi inspirovat svým ...

pokračování

Skautů v Česku je 60 000, Junák – český skaut roste už 12 let!

25. 02. 2018 - Podle právě uzavřeného sčítání je skautů a skautek v ČR více než 60 000, za posledních dvanáct let přibylo Junáku – českému skautu 20 000 členů a členek. Od roku 2006 ...

pokračování

Přidejte se ke skautům

Najděte si klubovnu blízko vašeho bydliště

mapa

Skautských oddílů je něco přes 200 po celé republice a většinu z nich najdete na této mapě, spolu s informací o tom, v jaké časy se pravidelně scházejí a kontaktu na vedoucího. Můžete si je filtrovat podle věku nebo dalších kritérií...

Vyhledat

Pro skautyEnglish