Najít kamarády
zažít dobrodružství

Miloš Forman v sobotu oslaví 85. let. Skauti v projektu Hrdinové války pátrají po osudu jeho otce, účastníka protinacistického odboje a významného čáslavského skautského vedoucího.

16. 2. 2017 Vše

Skautský projekt Hrdinové války je věnován pátrání po osudech skautů a skautek, kteří zahynuli během 2. světové války. Jsou mezi nimi také rodiče režiséra Miloše Formana, později také člena poděbradského skautského oddílu, kteří patřili k zakládajícím členům skautingu u nás. Oba tragicky zahynuli v koncentračním táboře.

Skautský projekt Hrdinové války je věnován pátrání po osudech skautů a skautek, kteří zahynuli během 2. světové války. Jsou mezi nimi také rodiče režiséra Miloše Formana, později také člena poděbradského skautského oddílu, kteří patřili k zakládajícím členům skautingu u nás. Oba tragicky zahynuli v koncentračním táboře.

Rudolf Forman se narodil 18. října 1890 v Praze a při svém povolání cvičného učitele byl společensky velmi aktivní. Působil v Čáslavi, kde byl významným skautským činovníkem, členem Sokola i pěveckého spolku Hlahol. Jako skautský vedoucí byl velmi aktivní, staral se o rozvoj skautingu v oblasti, zejména o materiální podporu čáslavských skautů. Ti dlouho neměli svou klubovnu a jen díky Rudolfu Formanovi se mohli scházet v učitelském ústavu. Díky němu pak skautům první klubovnu v roce 1929 pronajal evangelický sbor za 50 Kč ročně. Rudolf Forman byl také předsedou v okresní péči o mládež a v odbočce spolku záložních důstojníků. Inicioval vybudování ozdravovny ve Zbýšově pro děti ze sirotčince.

 

Po okupaci v roce 1939 se Rudolf Forman jako záložní důstojník zapojil do odbojové činnosti v organizaci Obrana národa, kde působil jako zpravodajec. 4. dubna 1940 byl přímo ve škole zatčen kolínským gestapem. Už ve vězení tušil, že se z něj pro svůj nevyhovující profil veřejného pracovníka, evangelíka a skauta pravděpodobně nedostane. Nikoho při výsleších neprozradil a vinu bral na sebe. V různých vězeních strávil tři roky, včetně desetiměsíční samovazby. I přes náročné podmínky zůstal vzorem a oporou pro své spoluvězně. Při následném soudu díky výborné vlastní obhajobě dostal trest dva a půl roku. Přesto však byl poslán do Terezína, následně do Osvětimi a Buchenwaldu. Vyčerpaný a oslabený zemřel na skvrnitý tyfus ve věku padesát čtyři let. Po válce byl Rudolf Forman ministrem školství jmenován profesorem in memoriam. Byla po něm také pojmenována ozdravovna ve Zbýšově, na jejímž vzniku se před okupací podílel. O hrdinství a statečném postoji Rudolfa Formana svědčí také poválečná výpověď jednoho ze spoluvězňů: „Vyřiďte Čáslavským, že Rudolf Forman patřil k nejstatečnějším lidem našeho národa. Jeho činnost ilegální i jeho činnost mezi kamarády ve všech koncentračních táborech je taková, že si zaslouží, aby byl dáván za vzor. Byl čistý svým životem, miloval národ, posiloval slabé a pomáhal, kde mohl. Bude žít v našich vzpomínkách a bude nám chybět, kdykoli si vzpomeneme, že se nevrátil ke svým synům, ke své práci, k veřejné činnosti.“

Anna Formanová byla po zatčení manžela sledována gestapem a v srpnu 1942 zatčena také. Byla vězněna v Kolíně a na pražském Pankráci, odkud byla převezena do Osvětimi, kde 1. 3. 43 zemřela na tyfovou infekci.

 

Více informací naleznete na https://www.hrdinovevalky.cz/person/forman-rudolf/

 

Skautský projekt „Hrdinové války“

V období druhé světové války padlo více než 700 skautů a skautek. O jejich příbězích se toho ví málo, někdy také vůbec nic. Skautský institut proto spustil projekt Hrdinové války, jehož cílem je osudy dohledat a zveřejnit. Platformou je stránka www.hrdinovevalky.cz, která obsahuje profily těchto skautů a skautek. Stiskem odkazu “Napsat příběh” se stávají ze skautských oddílů i jednotlivců historičtí badatelé a detektivové. Pátrání je může zavést do archivů a kronik, příbuzným či pamětníkům historických událostí. Na cestě je provází badatelský deník, který po přihlášení do projektu dostanou. Získané informace jsou pak zobrazeny v profilu, včetně mapy s místy, která se hrdiny týkají.

 

Osudy hrdinů jsou rozmanité, řada z nich byla zapojená do protinacistického odboje. Svůj profil na stránce má například i Rudolf Opálka, jeden z účastníků atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Mezi hrdiny najdeme letce RAF, účastníky Pražského povstání, ale také ty, kteří byli „jen“ v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Projekt tak mimo jiné vybízí k přemýšlení o tom, co vlastně znamená být hrdinou.

 

Hrdinové války jsou součástí projektu Zkušenost totality, uskutečňovaného Skautským institutem a podpořeného z programu Rady Evropy Europe for Citizens. Dalšími výstupy tohoto projektu jsou také historicky zaměřené workshopy pro mladé lidi, putovní panelová výstava, tematická úniková hra, nebo dokumentární film Skauti bez lilie, který bude mít premiéru 18. března v Městské knihovně v Praze.

 

Junák – český skaut je největší výchovnou organizací pro děti a mládež v Česku. Za posledních 10 let se počet skautek a skautů v zemi zvýšil ze 40 tisíc na 55 tisíc. Skauting vede k formování charakteru, přináší mladým lidem dobrodružství a partu kamarádů. Je největším hnutím mladých na světě – hlásí se k němu 50 milionů dětí a mladých lidí ve 216 zemích světa.

 

Více o skautingu na www.skaut.cz

Jitka Taussiková

tisková mluvčí

Junák – český skaut

GSM: 604 867 970

 

jitka.taussikova@skaut.cz