Skauti získali klobouk svého zakladatele Svojsíka

Příběh Svojsíkova klobouku přiblížila v reportáži České televize:

„Když byl otec jako vedoucí se svým oddílem na táboře, tak Svojsík jezdil kontrolovat, jestli je všechno v pořádku. Otec se mu zmínil, že dostal povolení od hajného, že si smí porazit velkou borovici, která rostla na vysoké skalní stěně. Svojsík mu řekl, že s těmi vlčaty (skauti ve věku osm až deset let) se mu to nemůže podařit a že na to vsadí svůj klobouk. Následně odjel na další návštěvu a měl přijet ještě druhý den,“ popisuje okolnosti sázky svého otce se zakladatelem skautingu Miloš Kramář.

Pan Kramář a návštěva z České televize

Skautům se ale těžko přístupný strom podařilo za 24 hodin porazit, rozřezat a uskladnit u táborové kuchyně. Když pak Svojsík druhý den přijel, smekl prý klobouk a položil ho na vůdcovské křeslo u ohně.

„Nenechal si pak od otce vymluvit, že si klobouk musí nechat, protože je součástí kroje a pojede ještě na další návštěvy. Nakonec to dopadlo tak, že otec mu dal svůj klobouk, který měl naštěstí stejnou velikost, a Svojsíkův klobouk zůstal v oddílové klubovně jako památka,“ vysvětluje Kramář.

Počátkem padesátých let ale komunisté skauting zakázali a začali rušit i klubovny, ze kterých mizely dokumenty, časopisy i historicky cenné předměty. Klobouk Svojsíka, který zemřel v roce 1938, se ale otci Miloše Kramáře podařilo zachránit a přinesl ho domů. Jeho syn – taktéž dlouholetý skaut – se ho nyní rozhodl věnovat Skautskému archivu, který dosud žádné části původního Svojsíkova stejnokroje ve svých sbírkách neměl.

„Máme různé Svojsíkovy dokumenty a fotografie, ale nemáme žádnou část jeho stejnokroje. Nic se bohužel nezachovalo, takže klobouk je jediný dochovaný artefakt Svojsíkovy skautské uniformy. Proto je velmi cenný,“ vysvětluje vedoucí Skautského archivu Roman Šantora.

Důležitý pro junáky není klobouk jen kvůli svému stáří, ale právě díky osobě svého nositele. Svojsík byl zakladatelem československého skautingu. V roce 1911 odjel do Anglie, kde navštívil několik táborů a nadchnul se pro skautské hnutí.

O rok později vyšla jeho kniha Základy junáctví a v červenci téhož roku uspořádal i první skautský tábor v Československu nedaleko hradu Lipnice. Zúčastnilo se ho tehdy 13 chlapců. První dívčí tábor následoval v roce 1915.

Svojsík zemřel v roce 1938, takže se už nedožil toho, když státní tajemník Úřadu říšského protektora K. H. Frank skauting o dva roky později v protektorátu zakázal. V poválečném období sice došlo k obnovení činnosti organizace, ale už v roce 1951 čelila dalšímu zákazu. I to je podle Šantory důvodem, proč se množství skautských artefaktů nezachovalo.

Podívejte se na celou reportáž! 

Na motocyklu značky Indian objel tatínek pana Kramáře celou republiku, aby pomohl propagaci skautingu.

Členská průkazka tatínka pana Kramáře