Najít kamarády
zažít dobrodružství

Opustila nás skautská sestra, vynikající advokátka a výjimečná žena, Dagmar Burešová

2. 7. 2018 Vše

„Nerozhodovala jsem se dlouho, zda budu Libuši Palachovou zastupovat. Nešlo jí nevyhovět. Zasloužila si, aby se za ni někdo postavil.”

Opustila nás skautská sestra, vynikající advokátka a výjimečná žena, Dagmar Burešová

Foto: Profimedia

Dagmar Burešová se narodila v roce 1929 v Praze. Tatínek Josef Kubišta působil jako advokát, své dceři ale studium práv rozmlouval. Překonat musela i další překážku — na Právnickou fakultu Karlovy univerzity ji málem nevzali, protože jako skautka v roce 1948 nesouhlasila se vznikem jednotné mládežnické organizace. Spolužáci se za ni ale přimluvili, a Dagmar tak mohla na školu nastoupit. V roce 1950 se vdala za lékaře Radima Bureše, který byl také aktivním skautem.

Po studiích se Dagmar Burešová specializovala na pracovní právo a oblast náhrad škod za pracovní úrazy. Za svůj nejdůležitější případ ale považovala zastupování maminky Jana Palacha, Libuše Palachové. Burešová jejím jménem podala žalobu na komunistického poslance Viléma Nového, který hrdinský čin Jana Palacha zpochybňoval a ohledně jeho motivů rozvíjel lživé teorie.   

„Byly jsme bez šance. Nemohla jsem se ale na vystrašenou, dezorientovanou a pronásledovanou maminku Jana Palacha vykašlat. Stále dokola se mě ptala, jestli čin jejího syna měl smysl.“

Dagmar Burešová se v tomto procesu pustila předem prohraného boje s jasnými důsledky pro ni i její rodinu. Nezaváhala ale a překonala obavy:

„Strach je přirozený. Jen hlupák nemá nikdy strach, protože nemá dost fantazie, aby si dokázal představit, co vše se může stát. Ale strach je třeba umět překonávat. V jeho překonávání se rodí statečnost. Dovedeno do důsledků, kdo ho nechce překonávat, není statečný, jen zbabělý.“

Žaloba byla zamítnuta. Dagmar Burešová přišla o pas, byla sledována, stala se pravidelnou „návštěvnicí“ výslechů v Bartolomějské, její dcera nemohla nastoupit na gymnázium. Příslušníci StB jí říkali “Dáma” — byla vždy elegantní, distingovaná, noblesní.

Během normalizace pak obhajovala velmi často disidenty, kteří kvůli svým postojům přicházeli o zaměstnání, například spisovatele Milana Kunderu, novináře Karla Kyncla, fotografa Ladislava Sitenského, Karla Nepraše nebo Ivana Medka a asi stovku dalších. Mistrovská znalost pracovního práva se v takových situacích hodila:

„Disidenty tenkrát houfně propouštěli z práce, a protože to podnikoví a kádroví pracovníci pořádně neuměli, byly první výpovědi neplatné. Já vyhrávala spory a postižení pak za mnou začali chodit v zástupech.“

Po listopadu 1989 se stala ministryní spravedlnosti (do června 1990) a v letech 1990 až 1992 byla předsedkyní České národní rady. V těchto funkcích se zasazovala o rehabilitace nespravedlivě odsouzených. Jana Kánská, dcera doktorky Milady Horákové, si mohla díky úsilí Dagmar Burešové v roce 1990 přečíst dopisy, které její matka napsala těsně před svou popravou v červnu roku 1950.

D. Burešová na sněmu Junáka, 1990. Foto: Skautský archiv.

V roce 1990 se Dagmar Burešová postavila do čela potřetí obnoveného Junáka a jeho starostkou byla do roku 1992.

Dagmar Burešová zemřela v sobotu 30. 6. po dlouhé nemoci, o její smrti informovala dcera Lucie Špitálská, která pokračuje v rodinné advokátní i skautské tradici.   

Poslední rozloučení se koná v Praze ve středu 11. července od 11 hodin ve velké obřadní síni strašnického krematoria.

Všechny citace pochází z rozhovoru pro knihu Nestoři české diplomacie, který zveřejnila Česká advokátní komora na www.bulletin-advokacie.cz

Další odkazy:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/dagmar-buresova-smrt-jan-palach_1807021059_sam

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2526361-zemrela-prvni-polistopadova-ministryne-spravedlnosti-dagmar-buresova

Vzdělávací lekce:

https://www.jsns.cz/lekce/15605-horici-ker-1-dil