110 let skautského fenoménu: v podsadových stanech tráví léto tisíce táborníků

Pouhý rok po prvním skautském táboře v českých zemích, uspořádaném Antonínem Benjaminem Svojsíkem, se na letní tábor vydalo minimálně čtrnáct dalších skupin. Jednou z nich byla i družina Ostřížů pod vedením Jana Pulkrábka – Žána, pravděpodobného autora českého unikátu – podsadového stanu.
„Jednou z věcí, kterou Žán předčil i zakladatele skautingu, bylo zvláštní vyzvednutí některých stanů, kterým účastníci bojovali proti vlhnutí slamníků. Zajistili si tak ve stanu i větší prostor,” líčí vedoucí Skautského archivu Roman Šantora.
Pulkrábek tábořil s ženou a dětmi a skupinou chlapců v březovém háji nedaleko Kácova u Sázavy, u Pelíškova Mostu. Zde se tedy nachází i kolébka fenoménu, který čeští skauti a skautky neopustili dodnes.  

Foto: Skautský archiv. Tábor u Pelíškova mostu, 1913 

Podsady se od léta 1913 rychle rozšířily, skauti umění postavit si malé obydlí z krajinek naučili i rakouské bratry. Ti své podsady dokonce zdobili truhlíky s květinami.
Na výrobu podsad se používaly různé materiály: tyčovina, větve, chvojí, rákos, sláma i proutí. Skautští vedoucí oceňovali, že stavba podsady je pro kluky a holky na táboře zkouškou trpělivosti i zručnosti, u níž jakýmkoliv odbytím práce potrestají sami sebe. Podsadový stan se tedy kromě příbytku stal i nástrojem výchovy.
V současnosti se na skautských táborech ve velké míře používají i indiánská týpí a kvůli kratší době táboření oddíly nakupují i skládací podsady z prken.

Česká podsada pravidelně budí údiv na mezinárodních akcích, kde je skauti a skautky představují světu. Stejnou reakci očekává i výprava na Světové skautské jamboree v Jižní Koreji v letošním srpnu. Kvůli ceně dopravy budou čeští skauti podsadu vyrábět až na místě.

Foto: Dominik David, USA 2019

Stejně jako příbytek skautů a skautek, ani struktura táborových dní se příliš nezměnila. Skládá z her, společné práce – třeba v kuchyni nebo při přípravě dřeva na topení, rukodělných aktivit, ze sportu a pohybu obecně, poznávání přírody, odpočinku a získávání užitečných znalostí a dovedností. Kluci a holky se o sebe na táboře musí do velké míry postarat, což rozvíjí jejich samostatnost, sebedůvěru, praktické dovednosti i odpovědnost. Na mnoha úkolech i hrách ale pracují společně, díky čemuž posilují schopnost spolupráce, empatie a vzájemné pomoci.
„Na skautský tábor letos vyrazí více než pětatřicet tisíc kluků a holek, Junák – český skaut jich pořádá přes dvanáct set. Díky laskavým dárcům, kteří odpověděli na naši fundraisingovou výzvu, na ně mohly vyrazit i děti z rodin v nepříznivé finanční situaci. Mohli jsme totiž vybudovat program Dostupný skauting a podpořit v rámci něj přes 250 kluků a holek, pro jejichž rodiče by bylo těžké uhradit poplatek za tábor,” uvádí skautská tisková mluvčí Barbora Trojak. 

Foto: Skautské středisko Příchovice

Skautské tábory navazují na celoroční činnost oddílů a družin a děti, které na ně jezdí, se většinou dobře znají mezi sebou i se svými vedoucími. Tábory jsou nekomerční a jejich program i technické zázemí zajišťují skautští dobrovolníci – vedoucí – kteří s dětmi v oddílech pracují již během školního roku.

Foto: Michal Janata

Kontakt:
Barbora Trojak, skautská tisková mluvčí 
barbora.trojak@skaut.cz
731 403 647

Fotografie
Jsou ke stažení v této složce. Prosíme o uvádění autorů – jejich jméno je v názvu každé fotky.

Zdroje informací: Putování za první podsadou a pramicí, Roman Šantora – Bobo, vydala Skautská nadace Jaroslava Foglara, 2023.

Junák – český skaut je největší výchovnou organizací pro děti a mládež v Česku. Počet skautek a skautů v zemi roste od roku 2006,  letos překročil hranici 75 tisíc. Podle výzkumu agentury Ipsos (2023) by 9 z 10 rodičů či prarodičů doporučilo dětem členství ve skautském oddíle.
Skauting vede k formování charakteru, přináší mladým lidem dobrodružství a partu kamarádů. Je největším hnutím mladých na světě – hlásí se k němu 60 milionů dětí, mladých lidí a dospělých dobrovolníků ve 216 zemích světa. Více na www.skaut.cz.

Propagační pohlednice. Zdroj: Skautský archiv