80 let od úmrtí zakladatele skautingu Roberta Baden-Powella

Robert Stephenson Baden-Powell se narodil 22. února 1857 v Londýně. Jeho otec byl profesor na oxfordské univerzitě, matka se věnovala charitě. Měli spolu sedm dětí, pět synů a dvě dcery. Malého Roberta odjakživa lákala příroda. Jeho první kontakty s ní probíhaly v Hyde Parku nebo v hrabství Kent u příbuzných, se staršími bratry se pak plavil po řekách a s malou jachtou i na moři.

V devatenécti složil – velmi úspěšně – zkoušky na vojenskou akademii a jako důstojník začal sloužit v Indii. Volný čas rád trávil v džungli – vydával se na lov, pozoroval přírodu, učil se od místních, jak se v ní pohybovat. A věnoval se také dětem důstojníků sloužících v kasárnách.

Když v roce 1889 vypukla v Jižní Africe válka s Búry, sloužil B-P v malé pevnosti Mafeking. Díky svým schopnostem dokázal obleženou pevnost ubránit proti značné přesile. Po tomto úspěchu se stal národním hrdinou a byl povýšen do hodnosti generála.
V Mafekingu si uvědomil, jak důležité je dát dětem důvěru a odpovědnost. Právě pro chlapce pak rozhodl napsal příručku, jak zajímavě a smysluplně trávit volný čas. Nejdříve si to vyzkoušel – na historicky prvním skautském táboře na ostrově Brownsea v roce 1907 – a pak (1908) ji pod názvem Scouting for Boys uvedl do světa. Zajímavé je, že ji nejen napsal, ale jako zručný kreslíř i namaloval.
Výchovné záměry „zabalil“ do dobrodružného vyprávění a doplnil je návody ke hrám. Skauting se stal pro chlapce (a brzy i pro dívky) hrou, při které se nepozorovaně učí mnohem víc než umět stopovat, skrývat  a pohybovat se v přírodě. Jeho základním cílem byl rozvoj charakteru, kondice, zručnosti a zodpovědého občanství, prostředkem právě hry a pobyt v přírodě.

Z příručky se stal hit a ze skautingu brzy také. B-P neměl na začátku v plánu zakládat hnutí nebo organizaci, ani nepředpokládal, že se skauting rozšíří po celém světě. Brzy mu ale začalo být jasné, jaký potenciál skauting má, v roce 1910 se vzdal vojenské kariéry a začal se věnoval pouze své funkci Chief Scouta. Po první světové válce si také naplno uvědomil, že síla skautingu tkví v tom, že dokáže po celé světě podporovat myšlenku míru a přátelství mezi národy. Za nejhorší zlo považoval sobectví a viděl ho jako jádro konfliktů a neštěstí mezi lidmi. Proto stanovuje jako základní součást skautingu pěstování dobré vůle, pomoc druhým a službu společnosti.

Jak píše Eduard Vallory v knize Světový skauting, BP v knize předkládá model, který formuje charakter mladých lidí a učí je iniciativě a užitečným dovednostem prostřednictvím venkovních aktivit, her a pozorování atraktivním a motivačním způsobem. To vše sedí i nyní Prvky skautské výchovné metody, na níž skauting dodnes stojí, jsou totožné: staví na pobytu v přírodě, na trávení času s kamarády, v malé partě vrstevníků. Vedoucí jsou v pozici průvodců, starších kamarádů s přirozenou autoritou a děti/mladí lidé jsou spolutvůrci programu. Dostávají možnost přijímat zodpovědnost, starat se sami o sebe, zkoušet si samostatně různé činnosti a učit se ze svých chyb. Skautský program vede k všestrannému rozvoji a posiluje schopnosti a dovednosti užitečné v životě. A jeho pevnou součástí je hra a práce s příběhy.
Kniha také přináší kodex, který existuje dodnes a je společný skautům a skautkám na celém světě – skautský zákon a skautský slib. Zajímavé je, že je formulovaný pozitivním způsobem, nikoli jako soubor zákazů. Předkládá je tak jako ideál, ke kterému se – s vědomím svých chyb a slabostí – snažíme přibližovat. 

Jiří Navrátil pak v předmluvě k českému vydání Scouting for Boys píše: „B-P nebyl studovaný psycholog, ale tohle vyhmátl. Choval se k chlapcům a pak i děvčatům jako k osobám, partnerům a spoluhráčům. Avšak současně jim nijak nepodlézal, měl na ně také odpovídající nároky a poskylt každému možnost osvědčit se. Oni to vzali – s nadšením.“

Hlavní B-Pho poselství – že smyslem všeho je zanechat svět lepším, pomáhat druhým a být aktivní součástí společnosti („Scout training is to replace Self with Service“) je samozřejmě také dodnes platné a zůstává v srdci skautingu.

Na náhrobním kameni Roberta Baden-Powella je kruh s tečkou uprostřed – značka, která znamená „Splnil jsem svůj úkol a odešel jsem.“