Díky skautům má Litomyšl první Kameny zmizelých

Podobný příběh zná mnoho českých měst. Psal se rok 1942. Jednoho rána nastoupili všichni obyvatelé židovského původu do vlaku. Nikdo z nich netušil, jaká hrůza je čeká. Druhá světová válka byla v plném proudu. Železniční vagóny svážely židovské obyvatelstvo do koncentračních táborů a v nich je nacisté posílali na smrt. Štěstí měli jen někteří. Z více než stovky Židů, kteří byli deportováni z Litomyšle, se jich po válce vrátilo zpět asi jen třináct. Ostatní zahynuli v Terezíně nebo Osvětimi.

Prvních šestnáct Kamenů zmizelých v Litomyšli připomene Emu Bondy a členy rodin Sladkusových, Bergmannových, Freyových a Štolcových. Foto: Iveta Nádvorníková, Svitavský deník

O každodenní připomínku tragického osudu Židů se v řadě českých městech zasloužili ti, kteří se zapojili do projektu Kameny zmizelých. V chodnících těchto měst tak jejich obyvatelé i návštěvníci dnes mohou vidět „zlaté“ dlažební kostky se jmény těch, kteří během války zmizeli, data jejich narození a deportace. Dalším z těchto měst se i díky úsilí místních skautů stala na začátku prosince letošního roku Litomyšl.

Prvních šestnáct kamenů

Je nedělní dopoledne, čtvrtého prosince, zimní počasí láká spíše k výletu do přírody nebo na adventní trh, přesto se na Smetanově náměstí v centru města sešla početná skupina lidí zahalených do teplých zimních bund a kabátů. Přivedla je sem významná událost: na pěti místech bude do dlažby slavnostně položeno šestnáct Kamenů zmizelých. S Litomyšlany stojí v podloubí i vzácní hosté – velvyslankyně státu Izrael Anna Azari, pražský rabín David Peter, diplomat Robert Řehák, rodinní příslušníci dvou z přeživších litomyšlských Židů. Kameny budou umístěny před domy, ze kterých předváleční obyvatelé města odcházeli do transportu. Prvních šestnáct Kamenů zmizelých v Litomyšli tak připomene Emu Bondy a členy rodin Sladkusových, Bergmannových, Freyových a Štolcových.

Na instalaci Kamenů zmizelých a několika dalších aktivitách k tématu připomínky holocaustu a jeho obětí se v Litomyšli výrazně podíleli skauti a skautky. Foto: Iveta Nádvorníková, svitavský deník

Třináct kamenů připomíná ty, kteří nepřežili, tři nesou jména těch šťastnějších. Jedněmi z nich byli Margareta Freyová a její dcera. Obě se z Terezína dostaly do Osvětimi, ale zemřít měly v pracovním táboře Lenzing bei Vocklabruck. Tam byly blízké smrti 5. května 1945 osvobozeny. A Eva si mohla splnit sen, který ji celou válku provázel: odmaturovat na litomyšlském gymnáziu. Kámen s Eviným jménem položila do dlažby její vnučka Tereza.

Třetím z přeživších, kterým je věnován jeden z položených kamenů, byl Karel Bergmann. Obchodník, jemuž zachránila život láska. Asistentka majitele slavné karosářské firmy Sodomka si svého vyvoleného vzala za manžela těsně před vypuknutím války. Věděla, že je Žid, věděla, co se děje v Německu. A věřila, že ho sňatkem ochrání. Skutečně se to stalo. Karel byl deportován místo do Terezína do dolů, utekl k partyzánům a v polovině května 1945 se objevil v Litomyšli.

Od prvotního nápadu k akcím po celém městě

Na instalaci Kamenů zmizelých a několika dalších aktivitách k tématu připomínky holocaustu a jeho obětí se výrazně podílela i jedna z členek zdejšího skautského střediska Dagmar Burdová – Kejucha. „Jsem členkou družiny, kterou tvoří bývalé skautky z 9. oddílu střediska Litomyšl. Říkáme si Olivky a je nám všem kolem čtyřiceti let. Tedy až na mě. Já jsem o generaci starší než ostatní. Pravidelně se setkáváme a vymýšlíme, čím můžeme být občanské společnosti užitečné,“ vysvětluje Kejucha. Pořídit do Litomyšle Kameny zmizelých chtěly již před koronavirovou pandemií, letos v lednu se k celému nápadu vrátily. Setkaly se kvůli tomu se starostou města, představily mu svůj nápad a požádaly ho o  podporu. Přispět na výrobu a umístění kamenů skautské středisko umožnilo i dalším obyvatelům města.

„V březnu jsme celou věc oznámily v městském zpravodaji Lilie i na facebookové stránce střediska. Tam jsme představily i jména zmizelých, jejich fotografie a místa, kde by měly být kameny umístěny,“ vysvětluje Kejucha. Do podzimu se podařilo shromáždit přes 60 tisíc korun. Většinu tvořily dary, část Olivky získaly prodejem výrobků na místních bleších trzích. Mohly tak objednat výrobu všech šestnácti kamenů a směřovat úsilí k jejich prosincovému slavnostnímu umístění.

Část peněz na výrobu a položení kamenů získali skauti z prodeje výrobků na bleším trhu. Foto: Junák – český skaut, Litomyšl

Nezůstalo však jen u toho. Položení kamenů doplnilo ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi města ještě několik dalších akcí. Na konci listopadu byl pro žáky a studenty místních škol v kině Sokol promítán film Síla lidskosti doprovázený debatou. V divadelním sále představili skladby židovských autorů violoncellisté Jiří Hošek a Dominika Weiss Hošková, syn a vnučka Helgy Hoškové-Weissové, autorky slavných dětských kreseb z terezínského ghetta. Na začátku prosince proběhla v Regionálním muzeu v Litomyšli vernisáž výstavy o litomyšlské židovské komunitě. V režii místního Skautského institutu proběhla v den pokládání kamenů beseda s diplomatem Robertem Řehákem, zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro holocaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání, nazvaná Holocaust – téma stále aktuální.  V městském turistickém informačním centru si také návštěvníci Litomyšle mohou vyzvednout informační leták s trasou po Kamenech zmizelých. Na trase se můžou podrobněji seznámit s příběhy jednotlivých rodin.

Připomenutí, které je aktuální i dnes

Litomyšl se na přelomu listopadu a prosince stala městem, kde místní skautky a skauti významně napomohli tomu, aby v něm připomínka holocaustu a dalších nenávistných událostí z válečné doby byla opravdu viditelná a silná. Světové události, které hýbou celým letošním rokem, ukazují, že jde o připomínku stále důležitou a aktuální.

Další odkazy:

• Reportáž o pokládání Kamenů zmizelých ve Svitavském deníku (6.12.2022)
• Televizní reportáž regionální stanice CMS TV
• Webová stránka Holocaust a Litomyšl

Václav Zeman – Šík

V městském turistickém informačním centru si návštěvníci mohou vyzvednout informační leták s trasou po Kamenech zmizelých a příběhy jednotlivých rodin. Foto: Iveta Nádvorníková, Svitavský deník