Jako když odejde někdo blízký…

Pokud zemře někdo z našich blízkých, připomínáme si den jeho odchodu – zapálením svíčky, květinou nebo prostě jen vzpomínkou. Připomeneme si, co jsme na něm měli rádi, obdivovali, čím nás inspiroval a rozesmíval i to, čím nás rozčiloval nebo v čem jsme s ním nesouhlasili. 

Dnes je to rok, co zemřel Václav Havel.

Jeho společenské i osobní angažmá bylo bojem proti totalitě a netoleranci, cestou ke svobodě, demokracii a pluralitní společnosti, k pravdě a lásce. Ke společnosti, v níž se skauting mohl po desítkách let perzekucí opět volně nadechnout. K hodnotám, jimž s námi, skauty a skautkami, přislíbil svou věrnou službu, kterou celý život plnil. 

Právě proto si dnes mnozí z nás smutné výročí odchodu Václava Havla připomínají. Květinou, svíčkou, vzpomínkou či zamyšlením. Jako když odejde někdo blízký. 

A jako na blízkého dnes vzpomínáme i my, skauti a skautky.