Najít kamarády
zažít dobrodružství

Lomnice nad Popelkou: Místo, kde se skautům opět daří

3. 10. 2022 Vše

Skauting se do města ležícího na rozmezí podhůří Krkonoš a Ještědsko-kozákovského hřbetu vrátil před šesti lety. Z šestičlenné družiny jsou dnes tři oddíly, které se těší podpoře od rodičů i vedení města. Příští rok se chtějí osamostatnit a Lomnice bude tak bude opět mít své vlastní skautské středisko.

Lomnice nad Popelkou: Místo, kde se skautům opět daří

Před šedou kvádrovou budovou stojící v centru města mezi parkem a zimním stadionem se desátý zářijový den odpoledne tísní necelé dvě stovky lidí. Skautské logo a skautské kroje, které má na sobě spousta přítomných, napovídají tomu, o jakou akci půjde. Místní skauti i jejich hosté zde slavnostně otevírají novou klubovnu, ve které se od nového školního roku budou scházet kluci a holky ze tří nedávno obnovených oddílů. Příběh lomnického skautingu není jen příběhem nově opravené a právě otevírané klubovny, ale i příběhem místa, do kterého se skauting vrátil teprve před několika lety, a kterému se zde zatím velmi daří.

Ulovte klíč!

Před budovu nové klubovny mezitím přistupují vedoucí lomnického oddílu, místostarosta města a předseda liberecké krajské rady Junáka – českého skauta. Vítají přítomné, krátce shrnují průběh oprav a rekonstrukcí prostor, které středisku město nabídlo letos v zimě. Nechybí ani poděkování za podporu – městu i všem, kdo se na opravách a zabydlování nové klubovny podíleli. Další úkol je na přítomných dětech. Mají ulovit ptáka ohniváka, který má na sobě klíč od nové klubovny. Společným úsilím se jim to brzy daří a návštěvníci mohou postupně nahlédnout do nových skautských prostor. Zbytkem odpoledne provází hudební doprovod i připravený program pro děti. Po dvou hodinách přichází déšť, který předznamenává konec setkání a hosté se v doprovodu dešťových kapek rozcházejí do svých domovů.

Lomnická vlčata. Foto: Skaut Lomnice nad Popelkou

Obnovené skautské oddíly mají v Lomnici nad Popelkou dnes již téměř šestiletou tradici. Je to o dost méně, než v řadě dalších míst republiky, o to rychleji a živelněji se zde však skauting rozrůstá. „V roce 2016 se nám ve spolupráci se semilským střediskem podařilo obnovit v Lomnici jeden skautský oddíl. Z jedné šestičlenné družiny jsou dnes tři oddíly o více než sedmdesáti členech. Z prvních skautů a skautek se stávají vedoucí a příští rok bychom se už chtěli od semilského střediska osamostatnit a vznikne zde úplně nové skautské středisko,“ popisuje vznik a rozvoj lomnických oddílů Jan Pekárek – Pegi, který stál u jejich zrodu.

Po skautských stopách

„V Lomnici byli skauti silní i po roce 1989. Byla tam dokonce dvě střediska, ale postupně obě zanikla. Přišlo mi škoda, aby v tak velkém městě skauti nebyli, a tak jsem kolem roku 2016 začal pátrat v lomnické skautské historii a postupně jako vedoucí skautského střediska Semily dával dohromady v Lomnici lidi, kteří měli chuť skautování obnovit,“ vypráví Jan Farský – Baghíra, vedoucí skautského střediska v Semilech, kterak on i jeho středisko stáli u znovuobnovení skautování v Lomnici nad Popelkou.

Pátrání po skautských stopách v Lomnici trvalo skoro rok. Baghíra při něm postupně postupně narazil na několik lidi, kteří měli chuť pomoci, a společně s nimi zjistil, že skauting v Lomnici nikdy úplně nezanikl. Nebyl zde žádný registrovaný oddíl, ale skauting zde pořád žil. „Dal jsem postupně pár lidí dohromady, pomohl jim na městě ke klubovně a zbytek už udělali v podstatě sami. My jsme jim ze Semil poskytli jen část materiálu, zázemí, ukázali tábor a vždy byli připraveni pomoci či poradit. Vedeme prozatím lomnickým oddílům i administrativu a účetnictví. Brzy se v tom všem osamostatní, což urychlila i nová klubovna,“ doplňuje Baghíra.

Od svého vzniku se oddíly skautů a skautek scházely v Lomnici v jednom městském sklepním bytě. „Nebyly to ideální podmínky, ale bylo nám jasné, že jsou dočasné a celkem jsme si to místo zútulnili. Letos v zimě se na nás obrátilo město, že má volný objekt v sousedství mateřské školky,“ vypráví Pegi. Skauti v něm během několika měsíců provedli celkem rozsáhlou rekonstrukci. Zavedli nové rozvody elektřiny, zrekonstruovali koupelnu i kuchyni, nechali osadit nová okna. Součástí objektu je i zahrada, terasa a dvorek. Vše plánovali tak, aby nový školní rok mohli zahájit už v nové klubovně. A to se jim podařilo.

Pomáhají rodiče i město

Jaké faktory pomáhají tomu, že se skautingu v Lomnici daří i přesto, že zde má o dost kratší tradici, než je tomu v některých jiných místech? Do velké míry čerpají z obecného zájmu o skauting v celé společnosti, dále i z podpory města, rodičů a dalších, kteří se pohybují v blízkosti oddílů. „Spolupráce s rodiči je výborná, letos poprvé nám někteří pomáhali se stavbou tábora, tradičně dopravují část věcí na tábořiště a zapojují se do řady dalších věcí,“ pochvaluje si podporu ze strany rodičů členů oddílů Pegi. Kladně hodnotí i spolupráci s vedením města. Skauti z Lomnice nad Popelkou se tak pravidelně objevují na různých městských akcích, během koronavirové pandemie pomáhali se zásobováním místního domu s pečovatelskou službou.

Skauti v Lomnici se zapojují do řady městských i veřejných akcí. Roznášejí i Betlémské světlo. Foto: Facebook Skaut Lomnice nad Popelkou

Nové členy do oddílů se daří nabírat především přes kamarády a vrstevníky současných členů. Oddíly pořádali několik nočních her v ulicích města, na které si děti z oddílů vodily kamarády. Někteří už poté v oddílech zůstaly. Důležitá je i účast na městských akcích. Skauti jsou na nich pravidelně vidět a jsou v kontaktu s obyvateli Lomnice.

Lomničtí skauti jsou od začátku hodně veřejně činní a viditelní, což jim určitě pomáhá. Od začátku měli velkou podporu od vedení města, pomohla i řada skautů, kteří byli aktivní v devadesátých letech. Ti měli dnes chuť obnovit skauting pro své děti. Sešlo se všechno dobré a dobrá věc se tak podařila. Osamostatněním střediska nyní ten více jak pětiletý proces dokončíme,“ dodává svůj pohled Jan Farský.

Plány lomnických skautů pro nejbližší měsíce jsou celkem jasné. Chtějí se nejprve dobře zabydlet v nové klubovně  a poté pokračovat v rozšiřování počtu členů oddílů i ve vzdělávání jejich vedoucích. „Prostoru pro zlepšování je vždycky dost, budeme tedy na lomnickém skautingu i sami na sobě dál pracovat,“ loučí se s námi Pegi.

Václav Zeman – Šík