Pozapomentý velikán, jehož životní osudy by stály za velkofilm. Průkopník. Propagátor. „Stál u počátku“, „zavedl“, „jako první“, to jsou nejčastější slova, na která v souvislosti s ním narazíte. Schopný obchodník, všestranný sportovec, vynikajicí diplomat s jazykovým nadáním, organizátor sportovních setkání a klubů, starosta Junáka a také ten, díky němuž máme dnes v Česku čtyři tisíce vodních skautů a skautek. Seznamte se: Josef Rössler-Ořovský. Narodil se 29. června 1869 v Praze.
JRO se svou dcerou Máčou. Foto: archiv Junáka – českého skauta, Skautský institut.
10 zajímavostí ze života Josefa Rösslera-Ořovského
- Do českých zemí přivedl vodní skauting. Na olympiádě ve Stockholmu viděl totiž švédské vodní skauty a hned se pustil do prvních pokusů i u nás.
- Prvním vodním skautům, které vedl jeho syn, nechal postavit klubovnu – hausbót. Společně ho v létě roku 1918 dovezli po řece z Týna nad Vltavou až do Prahy, kde zakotvil. 1. oddíl vodních skautů podporoval také finančně, vodní sporty v té době nebyly vzhledem k finanční náročnosti záležitostí pro každého.
- Na podzim roku 1918 se jako starosta Junáka – českého skauta stal iniciátorem pomoci skautů vládě nově vznikajícího Československa. Skauti a skautky se zapojili jako ostraha, úředníci, telefonisté a také doručovatelé zásilek. Ořovský jako vášnivý filatelista navrhl, aby tzv. Pošta českých skautů měla své vlastní poštovní známky.
- Čeští skauti si díky němu dodnes tykají – návrh na tento zvyk podal v roce 1918, když působil jako starosta Junáka – českého skauta.
- Jeho dcera Máča byla prakticky první vodní skautkou a svého otce na jeho výpravách doprovázela. Na jedné z dochovaných fotografií dokonce sedí Ořovský na háčku a nechává dceru kormidlovat. Byl to zkrátka muž budoucnosti!
- Česká výprava díky jeho diplomatickému umu startovala v Londýně (1908) a ve Stockholmu (1912) samostatně, přestože v té době bylo Království české ještě součástí Rakouska-Uherska. Spolu s Guthem-Jarkovským založil Český olympijský výbor (1899).
- Příjmení Ořovský si ke jménu přidal sám a záměrně – v Rakousku-Uhersku neměli středoškolští studenti dovoleno sportovat. Na závody se kvůli tomu například i převlékali za dospěláky.
- Založil Český yacht klub (ČYK), nejstarší klub jachtingu ve Střední Evropě. Budova ČYK v pražském Podolí je dnes Kulturní památkou a ukrývá i Ořovského mansardu, pokojíček, kde pobýval a který nechal klub restaurovat do původní podoby. Kromě ČYK založil také Český Ski-klub, I. Český lawn-tennisový klub či Český Sculling Cercle (skul byl tehdejším výrazem pro skif).
- Byl prvním lyžařem v českých zemích – když si pro svůj Bruslařský klub objednával brusle, obchodníci ze Skandinávie mu s ohledem na název klubu (v jejich očích Bruslar Ski club) přibalili i nabídku „ski“. S bratrem Karlem je JRO vyzkoušel, v noci z 5. na 6. ledna 1887 na nich sjeli Václavské náměstí v Praze.
- Jako první používal na českých řekách kajak (kterým nahradil nevyhovující maňásek) a nechal si z Kanady přivézt také první kanoe.
- Národní zápasy mužstev kopaný míč cvičících”, tak se jmenovala první mistrovská soutěž ve fotbale vyhlášená roku 1896 Ořovským. Nastoupila i Sparta a Slavie a došlo na první derby, pískané Ořovským. Skončilo 0:0, poté, co Ořovský jediný gól zápasu neuznal.
- Jeho nápadem jsou i staniční knihy – ty první rozmístil na horských boudách v Krkonoších.
-
Foto: Národní muzeum
„Kdo Rösslera-Ořovského poznal, nezapomene nikdy jeho marciálního zjevu, jeho pevného a bystrého, jiskrného pohledu pod bronzově osmahlým čelem, jeho jistoty ve vystupování společenském, jeho ušlechtilého a přímého chování. Jeho zjev, možno říci, přímo přetékal energií a životností, kterou přenášel na svoje okolí.”
JRO s přáteli na lyžích. Foto: Národní muzeum.
Staniční kniha – Benecko zobrazuje zápis z 23. 12 1918 – 6.1. 1919, z „prvních Vánoc ve svobodné Československé republice“. Foto: Národní muzeum.
JRO dopravuje hausbót – klubovnu prvních vodních skautů – do Prahy. Foto: archiv Junáka, Skautský institut.