Skauti z Brna se vydali pomáhat do Domova seniorů ve Strážnici

Bylo to dokonalé ráno. Spánek až do desíti, a tu znenadání volá Karel z ČČK s prosbou o pomoc. V Domově seniorů ve Strážnici se kvůli výskytu COVIDu se takřka polovina zaměstnanců dostala do karantény a já, i když jsem jen student ekonomie, můžu pomoci. Problém ale také je, že polovina seniorů v tomto zařízení je pozitivní na SARS-CoV-2. Po prověření Karlem, že všechny OOP (osobní ochranné prostředky) budou k dispozici, jsem na to kývl.

To se stalo ve čtvrtek. V pátek k večeru jsem si pak procházel potřebné materiály, jak si nasazovat a sundávat všechny OOP, které na sobě budeme mít, abych nepřišel do styku s virem.

V sobotu brzy ráno jsme vyjeli (já, Linda, Karel) z Brna směr Strážnice. Seděli jsme v jednom autě a probírali, jak to celé bude vypadat. Nevýhoda toho být někde první je, že nevíte, do čeho jdete. My však jeli kupředu pomáhat, jak jsme na to jako skauti zvyklí.

Po příjezdu proběhl krátký briefing, po kterém jsme už věděli, ke komu se máme připojit. Přišel tedy čas se nasoukat do návleků, ochranného obleku, tří vrstev rukavic, respirátorů a obličejového štítu, abychom byli dokonale chránění před jakýmkoliv virem. Vždycky jsem chtěl být astronautem a teď se mi to konečně povedlo.

Práce pak byla vcelku jednoduchá. Člověk dělal to, co mu řekli, a když něco nevěděl, vše mu bylo vysvětleno. Jakékoli obavy z mojí neschopnosti byly ta tam. Dělali jsme jen ty lehčí úkoly, jako holení vousů, pomoc při jídle a přesun materiálu. Dokonce i oběd jsme dostali. Sestřičky, i když byly unavené a přidušené, byly neskutečně milé a i skrz respirátory a obličejové štíty se pořád usmívaly. Doteď nechápu, jak to zvládaly.

Nachýlila se hodina odchodu a my jsme měli odejít. Sundávání obleku i s ostatními ochrannými prostředky jsme už měli natrénované z oběda, a tak to šlo rychleji. Nicméně i tak to nějakou dobu zabralo. Po sprše a převléknutí se do nekontaminovaného oblečení jsme vyrazili zas zpátky domů.

Byl to dobrý nápad tam jet? Rozhodně! Po krátkém hovoru s hlavní sestrou Mirkou jsme byli utvrzeni, že jakákoliv pomoc se počítá. I to, že pomůžete s jednou drobnou činností, se projeví na snížení zatížení personálu. A ten v tu dobu může dělat jiné věci, jež by se jinak těžko stíhaly.

Jediné nevýhody této pomoci bylo snad jen pocení se pod ochranným oblekem a možné nakažení. Proti pocení pomůže funkční spodní prádlo a proti nakažení jsme měli na sobě všechny dostupné OOP. Jisté riziko tam však stále je, to nám vyvrátí test na přítomnost koronaviru, který nás čeká v příštích dnech.

Jestli bych si měl vybrat, zdali sedět doma nebo se vydat sem, měl bych celkem jasno. Zde totiž mohu skutečně pomoci.

Chicko